S jakými mýty o větrné energii musí tuzemská asociace nejvíc bojovat?

Dovolím si vás trochu opravit. Říkáme sice mýty, ale jde spíš o témata. Za mýty považujeme takové ty lidové výmysly, které sice občas taky zazní, ale které většině lidí nemusíte vysvětlovat. Do této kategorie mám čerstvý přírůstek. V Rakousku prý schválně staví větrníky na kopcích, aby s jejich pomocí posílali do Česka špatné počasí a zlikvidovali naše vinaře.

Ale vážně. Tématy spojenými s větrnými elektrárnami bývá možný hluk a vliv na živou přírodu. To jsou oblasti, v nichž je veřejnost opatrná. A developeři mají zodpovědnost tuto debatu projít poctivě. Musíme si uvědomit, že v Česku jsme ve větrné energetice asi deset let zaspali. Za tu dobu zde prakticky nevznikaly nové projekty, čemuž odpovídá i nízká informovanost veřejnosti.

A jak se vám daří tyto námitky vyvracet či odstraňovat?

Uvedu vám to na číslech. V Česku máme přes dvě stě funkčních elektráren na území přibližně stovky obcí. To znamená, že zkušenost s větrnou elektrárnou ve své blízkosti má poměrně dost lidí. A nikde nedochází k žádným závažným potížím.

Máme tu i opakovaná sociologická měření, která sledují vývoj nálad v lokalitách větrných projektů. Ukazuje se, že pokud už se nějaká vlna obav vzedme, což není zdaleka tak časté, jak se může z mediálního obrazu zdát, je to téměř výlučně ve fázi, kdy je záměr stavby větrné elektrárny oznámen. S tím, jak postupují jednání, se situace zpravidla zklidňuje. A když se podíváte na názory v obcích, kde větrníky už vyrábějí elektřinu, uvidíte, že naprostá většina lidí je s nimi v pohodě.

Zjednodušeně proto říkáme, že kdyby s větrníky byly nějaké opravdové problémy, tak se o tom ví a je z toho poprask. Klíčem k bezproblémově fungující větrné elektrárně je ale důkladné posouzení jejího dopadu na okolí, což dostanou na starosti odborníci: experti na měření hluku, ornitologové a další. Veřejnost nemusí mít strach.

Zbytek rozhovoru najdete v zařijovém Energo MAG!