Navzdory abnormálně svižnému čerpání zásob není důvod k panice. Scénář skokového zdražení plynu ala rok 2022, kdy se energetická krize dostala do horké fáze, rozhodně není na stole. K pozvolnému zvyšování cen plynu na evropském trhu ale dochází. Poprvé po dvou letech se evropský spotový benchmark TTF posunul nad úroveň 50 EUR/MWh, jak díky chladnému počasí, tak zčásti i kvůli nižšímu objemu ruského plynu, který po uzavření ukrajinského tranzitu proudí do EU.

Už nyní je každopádně jisté, že Evropa bude muset během jara a léta významně doplnit zásobníky. A to bude něco stát. Pohled na forwardovou křivku totiž ukazuje zajímavý fenomén. Směrem k příští zimě zůstávají ceny plynu setrvale nad úrovní 40 EUR/MWh, pro jarní a letní měsíce ale kontrakty viditelně zdražily a obchodují se v blízkosti 50 EUR/MWh. A to i kvůli nařízení Komise o 80% minimální naplněnosti do začátku zimy. Výsledkem bude dražší plyn po delší dobu, což v našich geografických šířkách znamená i vyšší cenu elektřiny.

Vzhledem k nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu bude zároveň důležité, z jakých zdrojů se budou zásobníky plynu doplňovat. V minulém roce měl zkapalněný zemní plyn zhruba 29% podíl na celkových dodávkách, z toho byly Spojené státy zodpovědné za polovinu. Dodávky z Ruska činily 13 %, což ukazuje na nemalý prostor pro vyšší uspokojení amerických dovozů a tužeb Donalda Trumpa. V kombinaci s ochotou navýšit výdaje na obranu nad 3 % HDP může jít o silné vyjednávací páky, především v otázce uvalení obchodních cel.