Je možné říct, že horká fáze energetické krize, která se podepsala nejvíce na vysokých číslech na zákaznických fakturách za energie, je už za námi?

Pokud budu hodnotit vypořádání se s energetickou krizí striktně z pohledu dodavatele energií koncovým zákazníkům, řekl bych, že tu první horkou fázi, jak ji nazýváte, české domácnosti zvládly. Významnou roli samozřejmě hrála opatření vlády, tedy zavedení cenových stropů nebo přesunutí plateb za podporované zdroje energií na bedra státu. Neméně důležité je ale i to, že se domácnosti začaly aktivně věnovat úsporám energií, čímž rovněž přispěly ke snížení účtů. Je však potřeba si uvědomit, že dosavadní úspory byly dosaženy převážně díky omezení plýtvání. Systematická řešení vedoucí k dlouhodobým úsporám prostřednictvím moderních technologií a investic do rekonstrukce budov tedy mají domácnosti teprve před sebou. Řešení jsou známá a jsou k dispozici, včetně podpory ze strany státu formou dotací. Nicméně velkým úkolem pro celou českou společnost bude nastavit podmínky tak, abychom k dlouhodobým úsporám pomohli i domácnostem s podprůměrnými příjmy, které jsou zároveň právě těmi nejzranitelnějšími v době energetické krize.

Jaká je podle vás prognóza cen elektřiny, uhlí a plynu ve střednědobém časovém horizontu?

Díky tomu, že se v celé Evropě daří naplňovat zásobníky s plynem na nezvykle vysokou úroveň ve velkém předstihu před topnou sezónou, již trh ani nereaguje tak panicky na nepříznivé zprávy a výkyvy cen jsou mírnější. Aktuálně tedy můžeme říct, že je trh stabilizovaný – byť ceny jsou vyšší, než jsme byli zvyklí v předešlých letech. Cenu už opět ovlivňují více standardní vstupy, jako jsou ceny komodit či povolenek, zatímco loni se odvíjely spíš od takzvané rizikové přirážky, tedy od vnímání rizika nedostatku plynu i elektřiny. Stále vidíme rizikovou přirážku u cen elektřiny i plynu, která je vyšší u kontraktů na příští rok a na první kvartál příštího roku. Takže trhy stále vnímají riziko, že může být během zimy nedostatek plynu, a tím pádem i drahá elektřina. Nyní máme v Česku zásobníky naplněny na 90 procent, podobně jsou na tom i ostatní státy. Ale pokud bude tuhá zima, existují pořád rizika. Ceny na další roky ovšem klesají, takže se obecně předpokládá, že Evropa nutnou infrastrukturu postupně dobuduje a plynu bude dostatek.

Zvládla podle vás energetickou krizi lépe spíše retailová část zákazníků, nebo ta firemní? A proč to tak podle vás je?

ČEZ Prodej dodává energii domácnostem, takže mohu detailněji komentovat jen tento sektor. Ale myslím, že se s tím popasovaly všechny typy zákazníků. Samozřejmě nám pomohla i teplá zima. I tak byl však vliv úspor značný. Snažili jsme se v tom zákazníkům pomoct. Loni jsme spustili web www.setrim.cz, kde si mohli zákazníci interaktivně naklikat konkrétní navrhované úspory pro svou domácnost. Navštívily dva ho dva miliony zákazníků. Také jsme pro zájemce zahájili kurzy ČEZ Akademie. Začali jsme ve velké míře propagovat samoodečty, aby měli zákazníci nad spotřebou skutečně kontrolu a mohli ji sledovat. Velmi samozřejmě pomohly stropy na ceny energií, které česká vláda zavedla, jak na elektřinu, tak na plyn a bez omezení spotřeby – takže i v evropském srovnání se jednalo o mimořádně velkou pomoc.

Jsem rád, že se řada dodavatelů chovala férově, ovšem jednání dalších se mi hodně nelíbilo. Našlo se dost dodavatelů, kteří se začali tvářit, že fixace vlastně fixacemi nejsou, a smlouvy zákazníkům ve velkém vypovídali. Viděli jsme tak hromadné převádění zákazníků na spotové ceny, které byly rekordně vysoké. Jak to, že to těmto dodavatelům prošlo, dodnes nechápu. U ČEZ Prodej fixovaná smlouva platí a my její podmínky vždy dodržíme.

S jakými výzvami se musel ČEZ Prodej v této souvislosti potýkat?

Jednou z výzev pro nás v ČEZ Prodej bylo dostát očekávání zákazníků v oblasti energetických úspor. Z průzkumu veřejného mínění totiž vyplynulo, že přes 80 % lidí čeká, že jim s úsporami poradí jejich dodavatel. Jak jsem zmiňoval, připravili jsme velmi oblíbený komplexní poradenský portál www.setrim.cz, jenž funguje jako jednoduchá, intuitivní kalkulačka. Stačí zadat podlahovou plochu bytu či domu a zakliknout současný způsob vytápění. Stránka nejen okamžitě zobrazí srovnání s podobnými domácnostmi a současně i ideální roční spotřebu, ale zároveň nabídne přehled desítek konkrétních opatření, jak jí dosáhnout.

ČEZ data proto výpočty pravidelně aktualizuje. Lidé tak díky tomu získají reálnou představu o tom, kolik mohou pomocí jednotlivých opatření uspořit, a to jak v kilowatthodinách, tak i v penězích. Letos jsme navíc přidali i ČEZ Akademii, která kombinuje odborné poradenství s pravidelným vyhodnocováním dosažených úspor lidem, již chtějí realizovat energetické úspory a aktivně řídit svoji spotřebu, zprostředkovává přístup k know- -how špičkových odborníků. Pilotního on-line kurzu Jak ušetřit za vytápění se zúčastnilo přes 8 tisíc zájemců, kteří dosáhli úspory téměř 6 % i po zohlednění vlivu počasí, a ušetřili tak v průměru 1 300 korun.

A co čekáte dál?

Velkou výzvou teď pro nás byla i pomoc zákazníkům, kteří si zafixovali loni ceny na vysokých cenách na několik let dopředu. Zdá se, že stropy na obchodní část cen končí na konci roku. Těmto zákazníkům by se tak cena rapidně zvýšila. Zákazníků s fixacemi nad stropy jsou na trhu stovky tisíc a my jsme jim jako první dodavatel nabídli řešení. Bez jakýchkoliv sankcí jim nabídneme možnost přestoupit na aktuální fixovaný produkt s klesající cenou. Nikdo z těchto zákazníků tak nebude muset od 1. ledna 2024 platit cenu nad stropy. Domácnosti díky tomuto kroku v průměru ušetří na elektřině 8 000 korun ročně včetně DPH. U těch zákazníků, kteří mají fixaci u plynu a plynem topí v domě, může být roční úspora v průměru 27 000 korun. Klienti nemusejí kvůli této nabídce nikam volat ani chodit na pobočky, ČEZ Prodej všechny z nich v následujících týdnech kontaktuje.

Zatímco stropy na obchodní část zřejmě skončí, otázkou je, zda budou zachovány pro regulovanou část, protože kompenzace obchodníkům jsou jen jednou částí vládní pomoci spotřebitelům. Je tu pak také odpuštění poplatku za podporované zdroje energie, kompenzace pro ČEPS, distributory apod.

Jaké největší problémy podle vás odhalila energetická krize ve fungování jak českého, tak i evropského zákaznického trhu s energiemi?

Myslím, že se naopak ukázalo, že je evropský energetický trh velmi robustní a dokáže se poměrně rychle vzpamatovat i z extrémních šoků. Jakmile bylo jasné, že si evropské země dokážou s výpadkem ruského plynu poradit, začaly ceny postupně klesat. Bylo velmi dobře, že Evropa nepřistoupila k žádné tvrdé regulaci, omezování volného obchodu apod. Že trh nadále fungoval v zásadě beze změny, se vyplatilo, a z tohoto důvodu také ceny klesly. Kdybychom například začali omezovat vývozy elektřiny, tak by nám zase sousedé mohli začít omezovat dodávky plynu. I v České republice zafungovala tvrdá konkurence. Vždyť si vezměte, že vládní cenové stropy začaly platit 1. ledna a už v únoru dodavatelé nabízeli ceníky pod touto hladinou. Extrémní regulace by k ničemu dobrému nevedla. Podle mě si velmi dobře vedlo české předsednictví EU, které dokázalo udržet debatu v racionální a praktické rovině. Samozřejmě krize odhalila i některé slabiny fungování energetického trhu. V Česku to byla například zmíněná Ceny energií Stále vidíme rizikovou přirážku u cen elektřiny i plynu. září 2023 23 potřeba ochránit zákazníky před tím, aby je neseriózní dodavatelé bez jejich souhlasu převáděli na méně výhodné produkty.

Dnes se hodně mluví o změnách souvisejících nejen s uvažovanou energetickou koncepcí státu, ale i s potřebou změnit fungování celé skupiny ČEZ kvůli známým důvodům. Jaký to má nebo může mít dopad na zákazníky či budoucí odběratele?

To není otázka na mě, ale spíše na akcionáře Skupiny ČEZ. Nicméně pokud mi dovolíte osobní názor, tak bude dopad na zákazníky omezený. ČEZ Prodej se jako dodavatel musí chovat tržně, zachovávat konkurenční prostředí a být férový vůči zákazníkům i ostatním dodavatelům. To platí teď a bude to platit, i kdyby nastaly nějaké změny ve vlastnické struktuře.

Jak by měl podle vás vypadat ideální model fungování energetického trhu v ČR?

Budu se opakovat, ale jako zástupce dodavatele se k těmto otázkám nemám kompetenci vyjádřit. Obecně je jasné, že uhelné zdroje v Česku dříve či později skončí, a je potřeba je nahradit v teplárenství zdroji na biomasu a na plyn a ve výrobě elektřiny také obnovitelnými zdroji a ve střednědobém horizontu jadernými reaktory, ať už velkými, nebo malými. Samozřejmě vím, že zde probíhají diskuse nad možnými změnami tarifní struktury. Ty se v tuto chvíli týkají zákazníků připojených na vysokém a velmi vysokém napětí. Na detaily se ale musíte zeptat někoho jiného, například Energetického regulačního úřadu.

Pocítí zákazníci energetických firem nějak změny v nastavení evropského energetického trhu?

Jak už bylo zmíněno, je dobře, že Evropa neprovedla žádné radikální změny, které by narušily fungování mezinárodního obchodu v energetice, jenž je v zásadě nastaven dobře. Evropa chce trh upravit tím způsobem, aby se snížil vliv ceny plynu na ceny elektřiny, a naopak se zvýšila také předvídatelnost trhu. Evropa chce rovněž posílit ochranu zákazníka, což je nesporně správná cesta. Nejdůležitější části smluv budou muset být stanoveny jednoznačně a přehledně, aby nebyl uváděn zákazník v omyl. S tím máme pořád v Česku problém, protože se často setkáváme s dodavateli, kteří důležité údaje ve smlouvách uvádějí v rámci různých poznámek pod čarou či v zakuklených paragrafech a podobně. Rovněž chce Evropa posílit důvěryhodnost a odolnost samotných dodavatelů, aby se předcházelo rizikům jejich krachu. Opět něco, co velmi zasáhlo v posledních letech české spotřebitele. Obecně mám pocit, že jde tato reforma správnou cestou.

Je podle vás poptávka po tzv. komunitní produkci elektřiny a energií z pohledu velkého producenta a obchodníka plusem nebo minusem k fungování trhu? A proč?

Celý energetický trh se transformuje tak, aby vyhověl dekarbonizačním cílům, a zároveň, aby reflektoval měnící se strukturu zdrojů. Sdílení energie už funguje od letošního roku v rámci bytových domů, komunitní energetika je další logický krok. Roste podíl obnovitelných zdrojů a smazávají se dříve jasné hranice mezi výrobcem a odběratelem, takže je nutné se tomuto trendu přizpůsobit. Je samozřejmě důležité, aby se nastavila správně pravidla. Je potřeba dobře nastavit ochranu spotřebitele, aby se nám nemohli do komunitní energetiky přesunovat takzvaní energošmejdi. To je ale úkolem legislativy.

V čem by měl stát, producenti, obchodníci a vlastně celý řetězec energo segmentu přidat, aby mohl příští energetické krizi odolat lépe?

Jak jsem naznačil již v dřívější odpovědi, nyní je potřeba zapracovat na dlouhodobějších opatřeních, abychom byli odolnější vůči podobným zvratům. Zemní plyn bude hrát ještě několik let významnou roli při dekarbonizaci energetiky. Jedním z úkolů je tedy zajistit další plynovou infrastrukturu a dlouhodobé smlouvy s dodavateli ze spolehlivých zemí. Dále potřebujeme vybudovat nové jaderné a obnovitelné zdroje. U obnovitelných zdrojů je zásadní, aby se zjednodušil legislativní proces kolem výstavby. Například u větrných elektráren, které výborně doplňují solární produkci, se nyní bavíme o zhruba 10 letech přípravy a plnění administrativních požadavků, než se vůbec kopne do země. To je samozřejmě pro investory neúnosné. U stávajících jaderných zdrojů je potřeba dodržet ty nejvyšší bezpečnostní standardy provozu a nové jaderné zdroje stavět efektivně.

Další kroky jsem také zmiňoval a jsou i součástí připravovaných unijních reforem. Jde o ochranu spotřebitele a posílení odolnosti dodavatelů. Případy, kdy dodavatelé slibují stovkám tisíc zákazníků nereálné ceny a nemají pro ně energie nakoupeny, aby následně odevzdali licenci a uvrhli celý trh do chaosu, by se neměly opakovat. Ještě bych rád zmínil jednu věc, o které jsme se zatím nebavili: ochrana spotřebitele ve fotovoltaice a jiných energetických technologiích. V této oblasti se totiž stalo a možná se stále děje to, co jsme viděli v případě Bohemia Energy u elektřiny před několika lety. Některé firmy si od zákazníků vybraly zálohy na fotovoltaiky, zálohy někde zmizely a klienti se svých fotovoltaik možná nikdy nedočkají. Navíc na tyto instalace byly připravené i finance ze Státního fondu pro životní prostředí, ty ale nyní nemohou být využity a zároveň poškození žadatelé ani nemohou požádat o další v případě, že by se rozhodli zrealizovat fotovoltaiku s jiným dodavatelem. Vidíme, že zákazníci začínají být při výběru dodavatele opatrnější, protože si začínají uvědomovat, že se na trhu objevila řada nových firem bez historie, které nejsou důvěryhodné. Je dobré si svého dodavatele technologií prověřit, podívat se na recenze, názory zákazníků a podobně. Instalací technologie to totiž nekončí, u fotovoltaiky jsou záruky na desítky let, a pokud dodavatel skončí, nebude je mít kdo plnit. Už se nám ozývají první zákazníci těchto firem, že jim něco na elektrárně nefunguje, ale my jim nemůžeme pomoci.

A nakonec bych ještě jednou zdůraznil, že v nejbližší době bude klíčové pomoct co nejširšímu spektru domácností, včetně těch nízkopříjmových, aby mohly realizovat opatření, které povede k významným a dlouhodobým úsporám energií.