Faktem je, že aktuálně je toto řešení ještě stále drahé a mohou si jej dovolit spíše velké průmyslové podniky. Základní jednotky virtuálních elektráren se ale budou stále zmenšovat. V souvislosti s tím, se budou zlevňovat i technologie. „Představte si tisíce domácností, které budou v jedné lokalitě sdílet vyrobenou energii z virtuálních elektráren. Musíme si uvědomit, že není daleko doba, kdy budete mít v domácnosti chytré čerpadlo nebo elektrokotel,“ podotýká odborník na novou energetiku a obchodní ředitel UCED Václav Skoblík a dodává, že u těchto zařízení je nám také jedno, kdy spotřebovává elektřinu nebo ohřívá vodu. To vše může být podle odborníků realita i Česka za deset let.

Mozkem virtuální elektrárny je centrální dispečink. Ten zajišťuje dálkové řízení provozu i optimalizaci výroby. Postupně do něj mohou být zapojovány další zdroje. Ty řídí zmiňovaný průmyslový počítač. Data ze všech zapojených zařízení zpracovává mozek celého systému – IT řešení, které se stará o to, aby byla získaná energie z jednotlivých zdrojů spotřebována ekonomicky. Díky propojení více zdrojů se nejedná o nic miniaturního. Virtuální elektrárny dosahují výkonu od stovek kilowatt do jednotek megawatt. Jedna malá elektrárna může mít výkon třeba půl megawattu. Sto menších výroben elektřiny už ale může dosahovat výkonu kolem 100 megawatt. To už je pak zdroj, který dokáže nahradit klasickou elektrárnu.

Agregační blok s výkonem poloviny Temelína

Stavět nové zdroje a přibližovat se místům spotřeby chce i energetická skupina UCED z investiční skupiny CREDITAS. Václav Skoblík uvádí, že v budoucnu chce UCED v Česku vybudovat virtuální elektrárnu o výkonu 1000 megawatt, což je přibližně polovina kapacity Jaderné elektrárny Temelín. Celkové náklady na vytvoření takto velkého agregačního bloku podle něj budou přes 20 miliard korun. Hlavním zdrojem energie zmiňovaného agregačního bloku bude plyn. Ať už se jedná o paroplynový provoz, velké kogenerační motory, zelený plyn, zemní plyn, nebo plyn s příměsí vodíku. „Součástí agregačního bloku budou také solární parky, větrné elektrárny nebo teplárenské a biomasové provozy,“ říká Skoblík. 

Skupina UCED se dlouhodobě věnuje distribuci energií. Aktuálně se ale zaměřuje i na vlastní výrobu elektřiny a tepla. Potvrzuje to loňská akvizice paroplynové elektrárny v Prostějově. Jedná se o plynový, špičkový zdroj se spalovací turbínou s výkonem 58 megawattů. Prostředkem pro výrobu elektrické energie je vysoce efektivní průmyslová verze spalovací turbíny Rolls-Royce, která pohání elektrický generátor. Řadí se ke zdrojům z neobnovitelných surovin s nejnižšími emisemi skleníkových plynů.

12 a půl minuty k výkonu

Jedná se o takzvaný špičkový zdroj elektrické energie. To znamená, že slouží na vykrývání špiček – krátkodobého nedostatku elektrické energie v síti. Jeho výhodou je, že dokáže „nastartovat“ ze studena na plný výkon 58 MW za 12 a půl minuty a může pomoci ve vyrovnání nerovnováhy výroby a spotřeby v elektrické rozvodné síti. Elektrárna v Prostějově patří mezi takzvané netočivé zálohy, které mají za běžného stavu nulové emise skleníkových plynů. Tyto zdroje pracují pouze po dobu, když to elektroenergetická přenosová soustava potřebuje, to znamená jen tehdy, kdy je to opravdu nezbytně nutné.

Zmiňovaný provoz se primárně zaměřuje na poskytování služeb výkonové rovnováhy společnosti ČEPS, a.s., která je provozovatelem přenosové soustavy ČR a zajišťujeme bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj elektroenergetické přenosové soustavy v rámci propojených evropských soustav. Služby výkonové rovnováhy poskytují zejména velké elektrárny a teplárny. Za úplatu rezervují část svého výkonu a podle potřeby a pokynu ČEPS výrobu operativně zvyšují či snižují. Důležitý byl rok 2021, kdy tzv. nová Pravidla provozování přenosové soustavy – Kodex PS – otevřela trh služeb výkonové rovnováhy i menším poskytovatelům a umožnila tím i přistup virtuálním elektrárnám.

Virtuální elektrárna

Pojem „elektrárna“ je jasný – člověk si představí jadernou či uhelnou, která vyrábí elektřinu. Někomu může připadat, že slovo „virtuální“ do energetiky nepatří. Tak to ale není. Klasické zdroje se musí něčím nahradit. Je jasné, že budou muset vzniknout nové velké zdroje. Nastupují ale také decentrální zdroje - elektrárny, které jsou mnohem menší a jsou blízko místu spotřeby. Takových lokalit je hodně, proto i těchto malých elektráren je, a hlavně bude velké množství. Patří sem kogenerační jednotky, které vyrábí elektřinu a teplo. Dále fotovoltaické elektrárny, bioplynové stanice a spousta dalších výrobních zdrojů. Propojují se do jednoho celku virtuální elektrárny prostřednictvím bezpečných IT řešení.

Flexibilita

Flexibilitou je myšlena schopnost elektrárny anebo spotřebiče měnit on-line spotřebu nebo výrobu v čase. To, že je zdroj flexibilní, je podmínkou pro jeho zařazení do virtuální elektrárny.