Spolek o sobě říká, že prostřednictvím inovací, sdílení znalostí a poznatků, investic i správných předpisů a pobídek lze optimalizovat energetickou účinnost, urychlit pokrok směrem k dekarbonizované budoucnosti pro všechny. Možná že to zní příliš optimisticky, ale faktem je, že i Reuters uvedl a citoval „10 opatření, která mají průmyslovým podnikům pomoci okamžitě zlepšit jejich energetickou účinnost“.

A proč se mluví právě o energetické účinnosti? Podle výše zmíněného fóra umožní její správné nastavení v krátkodobém až střednědobém horizontu výrazně snížit jak účty za energie, tak emise, aniž by byla ohrožena produktivita dané firmy nebo společnosti. Mezi klíčové faktory, které ovlivňují poptávku po informacích vedoucích ke zlepšení energetické účinnosti, patří to, že je průmysl se 42% podílem na celkové poptávce po energiích největším spotřebitelem elektřiny, zemního plynu a uhlí na světě. Nová zpráva Hnutí za energetickou účinnost (neboli právě Energy Efficiency Movement, EEM) ukazuje, že v době, kdy podniky po celém světě čelí nebývalému nárůstu nákladů na energii a dopadu klimatických změn, je zlepšení energetické účinnosti v průmyslu nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem, jak snížit náklady na energie a emise skleníkových plynů.

Hnutí EEM je celosvětové fórum, v jehož rámci cca 200 organizací sdílí nápady, osvědčené postupy a závazky s cílem vytvořit energeticky účinnější svět. „Energetická účinnost je výhodná pro všechny podniky i pro klima,“ řekl Kevin Lane, vedoucí programový manažer pro energetickou účinnost v Mezinárodní energetické agentuře (IEA). „Přestože průmysl musí řešit změnu klimatu na všech frontách ‒ například zvyšovat využívání obnovitelných zdrojů energie, investovat do nízkouhlíkových procesů a rozvíjet cirkulární obchodní modely ‒, energetická účinnost vyniká jako příležitost, která se zaměřuje na podniky s nejlepšími krátkodobými vyhlídkami na snížení emisí. Navíc, i podle Reuters Events, jež zmíněná doporučení představila, patří všech deset bodů do kategorie „známých, nákladově efektivních zdrojů“. Rovněž je lze rychle využít v širokém měřítku, a pomoci tak podnikům přeměnit ambiciózní klimatické cíle v činy.

Možná si řeknete, že to zní jako příliš jednoduché PR. Jenže průmysl je podle IEA největším světovým spotřebitelem elektřiny, zemního plynu a uhlí. Na průmysl připadá 42 % celkové poptávky po elektřině, což se rovná více než 34 exajoulům (!) energie. Že se nejedná o žádné „prkotiny“ snad ani není třeba dodávat. Podle Reuters a uvedené zprávy jsou železářský, ocelářský, chemický a petrochemický průmysl největšími spotřebiteli energie v pěti zemích s největší spotřebou energie na světě. Jde o Čínu, Spojené státy americké, Indii, Rusko a Japonsko. Tato spotřeba energie s sebou při současném inflačním prostředí nese vysoké náklady. Podle IEA je také zodpovědná za devět gigatun CO2, což se rovná 45 % celkových přímých emisí z odvětví konečné spotřeby v roce 2021.

Mezi organizace, s nimiž byly pro popisovanou zprávu vedeny rozhovory a konzultace, patří společnosti ABB, Alfa Laval, DHL Group, IEA, Microsoft a ETH Curych (Švýcarský federální technologický institut). Doporučení přispěvatelů sahají od provádění energetických auditů až po správné dimenzování průmyslových strojů, které jsou často příliš velké pro danou práci, což vede k plýtvání energií. Přesun dat z lokálních serverů do cloudu by mohl pomoci ušetřit přibližně 90 % energie spotřebované IT systémy. Efektivitu nabídne také urychlení přechodu od fosilních paliv, a to elektrifikací průmyslových vozových parků, přechodem z plynových kotlů na tepelná čerpadla nebo používáním dobře udržovaných výměníků tepla.

„Příručka energetické účinnosti v průmyslu“ obsahuje deset opatření, jež mohou podniky již dnes přijmout za účelem zlepšení své energetické účinnosti, snížení nákladů na energii a redukce emisí.

Zdroj: Energy Efficiency Movement, Reuters, ABB

Další opatření zahrnují instalaci senzorů a digitální monitorování spotřeby elektrické energie v reálném čase, které odhalí přítomnost takzvaných „duchů“. Na rozdíl od digitálního dvojčete, jež může simulovat opatření na zvýšení účinnosti bez přerušení výroby, tito „duchové“ v pohotovostním režimu spotřebovávají energii. Úspory energie v průmyslových zařízeních přinese také využívání inteligentních řešení pro řízení energetických systémů, osvětlení, žaluzií a vytápění, větrání i klimatizace (HVAC).

Mezi další doporučení patří instalace frekvenčních měničů, které mohou zvýšit energetickou účinnost systému poháněného motorem až o 30 %, a snížit tak náklady i emise. Pokud by se více než 300 milionů průmyslových systémů poháněných elektromotory, jež jsou v současné době v provozu, nahradilo optimalizovanými motory s vysokou účinností, mohla by se celosvětová spotřeba elektřiny snížit až o 10 %.

„K dispozici jsou energeticky účinná řešení, která mohou průmyslu pomoci zmírnit klimatické změny a snížit náklady na energii, aniž by došlo ke snížení výkonu a produktivity,“ řekl Tarak Mehta, prezident divize Pohony společnosti ABB. „Díky nedávnému technologickému pokroku v oblasti energetické účinnosti je potenciál zlepšení v průmyslu značný a snadno dostupný. Takže namísto zhasínání světel a zastavování výroby za účelem úspory peněz tato nová důležitá zpráva vysvětluje praktické kroky, které mohou vedoucí pracovníci podniknout, aby snížili spotřebu energie a náklady na ně při zachování současného provozu,“ konstatoval pro zprávu Energy Efficiency Movement Tarak Mehta.