Návrh zákona schválil norský parlament. Plán se týká prozatím norských vod, ale mohlo by dojít i k dohodě o těžbě v mezinárodních vodách. Návrh prozatím otevře 280 tisíc kilometrů čtverečních svých národních vod pro tuto činnost.

Norská vláda podle svých prohlášení hodlá postupovat opatrně a licence k těžbě začne vydávat až ve chvíli, kdy bude mít k dispozici další podklady v podobě ekologických studií. I o případných licencích se bude případ od případu hlasovat v parlamentu.

V hlubinách moře se nacházejí minerály jako jsou lithium, skandium a kobalt. Tyto prvky jsou důležité pro přechod od fosilních paliv a využívají se například pro baterie elektromobilů nebo na součásti větrných turbín a solárních panelů. Nerosty jsou dostupné i na souši, ale většinou se nacházejí v oblastech konfliktu. Například Demokratická republika Kongo má jedny z největších zásob kobaltu, nicméně čelí v některých částech země konfliktu.

Zastánci těžby argumentují tím, že získání těchto prvků z mořského dna bude pro zelenou transformaci klíčové. Zároveň dodávají, že těžba v moři je méně škodlivá pro životní prostředí než stejná činnost na pevnině.

Tento krok staví zemi do konfliktu s EU a Velkou Británií. Ty požadovaly dočasné odložení návrhu kvůli obavám z poškození životního prostředí. S tím souvisí i názor řady ekologů. Někteří označují návrh pro oceánské prostředí za katastrofický. Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) by technika pro těžbu nerostů z mořského dna mohla způsobit značné hlukové a světelné znečištění a také poškození životního prostředí nejrůznější organismů.

Ekologové tvrdí, že prvky se dají získávat i recyklací a opětovného použití nerostů již využitých. Podle instituce Environmental Justice Foundation by se 16 000 tun kobaltu ročně (asi 10 % roční produkce) mohlo získat lepším sběrem a recyklací mobilních telefonů.

O obdobném kroku, který učinila norská vláda, se uvažuje i na globální úrovni. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), což je orgán přidružený k OSN, se v letošním roce sejde a bude se snažit dokončit pravidla pro tuto činnost. Hlasování o povolení těžby by mohlo proběhnout v roce 2025. Více než 30 zemí je proti, ale například Čína by se schválení těžby nerostů z mořského dna nebránila.

Zdroj: BBC