Využití metody EPC (Energy Performance Contracting) není v českém prostředí žádnou novinkou – první projekty byly realizovány již před 30 lety. EPC je využíváno v soukromé i veřejné sféře, která díky vývoji legislativy a standardizaci dnes dominuje. Více než 90 % EPC projektů se uskuteční na objektech měst, obcí, krajů a jejich či státních příspěvkových organizací.

Podle údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) v roce 2023 překročila roční úspora z EPC projektů 400 milionů korun a kumulovaná úspora dosáhla více než 6 miliard korun. Skutečnou celkovou úsporu z EPC projektů v ČR přepočtenou na aktuální ceny a zahrnující i projekty, kde již garantovaná období skončila, pak asociace odhaduje na více než 10 miliard korun.

V příštích letech by mohl zájem o metodu EPC v ČR ještě vzrůst. „V souvislosti s klimatickými cíli Evropy a závazky ČR z nich plynoucích se očekává, že se poptávka po projektech energetických úspor ve všech oblastech ekonomiky znásobí, mělo by to být až trojnásobně nebo více. To by se mělo proporcionálně odrazit i v poptávce po EPC,” uvedl předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) Miroslav Marada.

Obecně jsou projekty EPC hojně využívány na budovách škol, kulturních zařízeních, či dalších objektech veřejného sektoru. Aktuálně je jednoznačným lídrem oblast infrastruktury ve zdravotnictví.

Dlouhodobě ve svých dotačních programech podporuje EPC projekty Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR.

„Vidíme v metodě EPC, zejména u velkých projektů, jako jsou energetické renovace nemocnic, škol nebo státních institucí, smysl. A to díky značným úsporám, které mohou být až třetinové oproti stavu před rekonstrukcí. Navíc je tam záruka na dosažení úspor a také na to, že se vložené peníze vrátí zpět. Nejde jen o dlouhodobé snížení spotřeby energie a vytápění, ale třeba i o snížení spotřeby vody. V současnosti máme vyhlášené čtyři výzvy na snížení energetické náročnosti veřejných či církevních budov nebo budov z neziskového sektoru v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) a Modernizačním fondu, kde je na to 10 miliard. Další projekty podporujeme z Národního plánu obnovy (NPO). A zvýhodňujeme ty projekty, které se rozhodnou využít metody EPC – získávají navíc 5% bonus, což například při stamilionových částkách není zanedbatelné. Celkem jsme z OPŽP, Modernizačního fondu a NPO podpořili, a ještě plánujeme podpořit 87 EPC projektů a to částkou 3,3 miliardy korun. Většina jsou z oblasti zdravotnictví. Jde třeba o Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy, Psychiatrickou nemocnici Dobřany či Nemocnici na Homolce. Kumulativní roční úspora je 46 milionů korun. Z Národního plánu obnovy jsme pak podpořili tři nemocnice s metodou EPC – FN Bulovka, FN u sv. Anny v Brně a FN Olomouc,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Vedle zdravotnických zařízení se o metodu EPC začínají zajímat i další resorty. U nich však přetrvává jedna z posledních legislativních bariér – dle zákona o rozpočtových pravidlech nelze EPC projekty organizačních složek státu financovat dodavatelským úvěrem.

„Dle studie Deloitte ve třech čtvrtinách budov ústředních vládních institucí nedochází k efektivnímu nakládání s energií a stát tak přichází o zhruba 500 milionů korun ročně. Pracujeme s odhadem, že budov organizačních složek státu, které by potřebovaly modernizovat, je asi 700. Současným tempem by proces jejich modernizace mohl skončit až někdy kolem roku 2060, což ale neodpovídá závazkům plynoucím z evropské směrnice EED. Odstraněním bariéry pro dodavatelské financování by se modernizace značně zrychlila,” dodal předseda APES Miroslav Marada.

Zdroj: MŽP