Dá se tedy opravdu říct, že lidé mají z pohledu energetické krize to nejhorší už za sebou?

Snažím se být optimistický, ale musíme si přiznat, že situace je stále náročná. Přestože ceny na energetických trzích v posledních týdnech klesají a energetický trh se začíná pomalu uklidňovat, neznamená to, že máme vyhráno. Ceny pro klienty jsou oproti předchozím rokům stále hodně vysoké, protože se do nich promítají nákupy z loňska, kdy jsme na burzách museli nakupovat za extrémně vysoké ceny. Pro spoustu firem i domácností není ta situace jednoduchá. Jak se budou ceny vyvíjet dál, to hodně záleží i na vývoji počasí. Tahle zima byla velmi mírná, navíc lidé i firmy začali šetřit, takže i spotřeba energií byla meziročně výrazně nižší, ale nikdo nevíme, jaká bude další zima. To všechno jsou věci, které se velmi špatně předvídají a predikují, ale chtěl bych věřit tomu, že se situace stabilizuje.

Vláda od ledna zastropovala ceny energií, ale už od nového roku se objevily první produkty pod cenovým stropem. Jak je to možné?

Zastropování cen a celá řada dalších opatření, na kterých jsme s vládou spolupracovali, pomohlo situaci na trhu zklidnit a v lednu začaly ceny energií na burzách klesat. Díky naší nákupní strategii, která je postavená na tom, že nakupujeme dlouhodobě, dopředu, průběžně a nespekulujeme, máme dobře nakoupeno z předchozích let. Naši klienti navíc od podzimu meziročně spotřebovali o 20 % méně energie, než se předpokládalo. Měli jsme tak pro ně k dispozici více energie, kterou jsme pořídili ještě za výhodnější ceny. A za vyšší ceny jsme pak naopak dokupovali jen menší množství, než bylo původně potřeba. To nám umožnilo v únoru přijít s novými ceníky pro stálé zákazníky z řad domácností a malých podnikatelů – zlevnili jsme elektřinu o 6 % pod cenový strop, plyn pak o 8 % pod cenový strop. Měli jsme možnost cenu snížit, tak jsme to udělali. A to, že jsme byli první na trhu, je jen třešinka na dortu.

Bude elektřina pro zákazníky ještě levnější?

Jak už jsem říkal, tohle je velmi složité predikovat, věřím, že bude a že zákazníkům budeme moci nabídnout více produktů za lepší ceny. Každopádně domácnosti by se měly připravit na to, že cena se nově může měnit i několikrát během roku. Dříve byli lidé zvyklí, že se jim cena měnila jednou ročně. U firemních zákazníků je situace jiná – hodně z nich energetická krize přinutila akceptovat spotové ceny, kdy se jejich cena odvíjí v přímé závislosti na ceně na burze. Ceny na burzách se teď pohybují zhruba ve stejné výši jako před rokem, před vypuknutím krize, takže i ceny pro firmy teď klesly na rozumnou cenovou hladinu.

Vyplatí se nyní domácnostem fixovat ceny dodávek energií?

To je strašně složitá otázka. My jsme v lednu přišli jako první z velkých hráčů na trhu s akvizičním produktem pod cenovým stropem. Začali jsme s tříletým fixem, který ale není pro každého, je spíše pro konzervativní klienty, pro které je důležitá stabilita ceny. Podle toho, jak nám to situace umožnila, jsme ale během několika týdnů začali nabízet i produkty fixované na dva roky i na jeden rok, všechny pod cenovým stropem. Takže situace se vyvíjí dynamicky i v tomto ohledu. Ve finále je ale na každém klientovi, aby uvážil, který produkt je pro něj nejvhodnější. Když si třeba někdo fixoval cenu před dvěma lety, tak někdo mohl upozorňovat na to, že je zbytečně drahá. A vidíte, dnes jsou takoví klienti chránění a mají jednu z nejlepších cen na trhu

Jak moc zákazníci začali šetřit?

Úspory energií a jejich efektivní využití dává smysl v každé době, a o to více v této. Úspora u našich zákazníků je zhruba 20 % oproti předchozímu roku, takže je o něco vyšší než celorepubliková. Je to i vzhledem k programům, které děláme a chceme pomocí nich motivovat zákazníky k šetření. Třeba před letošní topnou sezonou jsme zaznamenali oproti první polovině roku zhruba 25% procentní nárůst návštěvnosti webu E.ON Rádce, kde radíme, jak ušetřit  jen změnou svých návyků.

Letos v lednu jsme spustili projekt Energie pomáhají, kde se nám podařilo propojit dvě pozitivní věci. Zákazníci energetickými úsporami šetří svoji peněženku a zároveň pomohou samoživitelkám, seniorům a pěstounům, kteří kvůli vysokým cenám energií a vysoké inflaci často nemají peníze ani na základní potřeby. Čím větší meziroční úspory zákazníci dosáhnou, tím více pošleme na pomoc ohroženým skupinám. Zajímavých částek bychom mohli dosáhnout třeba u domácností, které nově začaly využívat fotovoltaiky.

To jste mi hezky nahrál. Energetická krize odstartovala totiž další solární boom. Jak moc vzrostl zájem o fotovoltaiky?

Ten zájem je obrovský, jen u domácností nám počet instalací fotovoltaik vzrostl meziročně dvojnásobně. Ale zájem se zvýšil více než čtyřnásobně.

Je trh na takhle vysoký zájem připraven?

Upřímně nebyl na to připravený vůbec. O fotovoltaiky byl tak enormní zájem, že doba od podpisu smlouvy do instalace často překračuje jeden rok. Zájem, se kterým se potýkají nejen obchodníci a instalační firmy, ale i distribuční společnosti nebo Státní fond životního prostředí, byl výrazně vyšší než kapacity, které byly k dispozici. Nyní už se nám podařilo výrazně navýšit kapacitu a zajistili jsme si i dostatečné zásoby jednotlivých komponentů, kterých byl v předchozím roce také značný nedostatek. Do konce září předpokládáme instalaci všech fotovoltaik objednaných v předchozím roce. Rádi bychom v budoucnu instalovali nejpozději šest měsíců po podpisu smlouvy.

A co kapacita sítě?

Tohle je spíš otázka na distribuční společnosti, ale je pravda, že v některých lokalitách začíná být problém i „vyčerpaná“ kapacita sítě. Do budoucna bude ze strany distribučních společností nutné ještě více než dosud investovat do posílení a smartifikace sítě. Posílení distribuční sítě však zase často brzdí komplikované a zdlouhavé projednání energetických staveb. Tady by bylo třeba tomu jít naproti i ze strany státu. A podle mě jsou nutné i další systémové změny – třeba pravidlo „first come, fisrt serve“ nahrává tomu, aby kapacitu v dané lokalitě vyčerpalo relativně malé množství klientů, a na ty ostatní už nezbude. To by se podle mě mělo také změnit. Podle posledních informací, ale i na tomto jednotlivé distribuční společnosti intenzivně pracují.

O jaká řešení mají zákazníci zájem?

V současnosti chtějí lidé u E.ONu v 98 % elektrárny s bateriovým úložištěm, u 90 % zakázek si vybírají i tzv. virtuální baterii. S tou dostanete to, co už nemůžete spotřebovat a pošlete do sítě, zase zpět (poznámka redakce: jde jen o silovou elektřinu, platbu za distribuci musí uživatel zaplatit). Využijete tedy veškerou vyrobenou elektřinu. Služba virtuální baterie je za měsíční poplatek, který se pohybuje podle její velikosti průměrně ve výši 100 korun.

Navíc úsporná řešení nejsou jen o fotovoltaikách, evidujeme i zvýšený zájem o tepelná čerpadla. Zákazníci často obě řešení kombinují. Navíc na obě řešení můžou klienti získat státní podporu z programu Nová zelená úsporám. Velký zájem je i o výměnu starých plynových kotlů za nové moderní, které mají často spotřebu nižší i o desítky procent.

A jaká je poptávka po úsporných řešeních z B2B nebo B2M sektoru?

S poptávkou po chytrých, a hlavně úsporných energetických řešeních se na nás obrací čím dál více firem i obcí. Cílem je primárně snížit náklady na provoz, pro mnoho společností je dalším motivátorem udržitelnost. Firmy zajímají nejen fotovoltaiky, ale i osvětlení, vytápění, rekuperace, ty větší pak možnosti kogenerací. Obecně se bavíme o chytrých technologiích, centrálně řízených a promyšlených. Obdobný zájem vidíme také u obcí. I ty řeší instalace takových zařízení. Hodně se zajímají třeba o výměnu veřejného osvětlení, která dokáže přinést obrovskou úsporu energií. Pomůžeme jim s mapováním současného stavu, plánováním, dotacemi a dalšími aspekty. Co u obcí dříve nebývalo, a teď začíná, je například poptávka po fotovoltaikách na obecní budovy, školy. Víc než dříve se na nás i obce obracejí s poptávkami po komplexních řešeních. Ten trend je viditelný. Důležitá je u firemních zákazníků předem dobře promyšlená a naplánovaná strategie, se kterou jim také pomáháme.

Jak vnímáte komunitní energetiku?

Sdílená energetika, větší flexibilita a sdružování do komunit znamenají větší energetickou efektivitu a vyšší úspory. Novela zákona o komunitní energetice se teď projednává, diskuze probíhají i na téma dotací. Osobně si dokážu představit, že dotace by do budoucna mohly být obecně zaměřené nikoli na typ úsporného řešení, jak je tomu nyní, ale na výši úspory. Sdílená energetika také přinese mnoho nových věcí – pro zákazníky, distributory i dodavatele. Ústředním bodem se stane řízení a optimalizace výroby a spotřeby v rámci komunity. To bude znamenat nutnost implementovat chytré technické řešení, které bude výrobu i spotřebu energií neustále vyhodnocovat a co nejvýhodněji řídit, ruku v ruce s tím pak přijde i změna spotřebního chování uživatelů, kdy systém bude lidi motivovat, aby spotřebovávali energii v době, kdy je to nejvýhodnější. A v neposlední řadě otevře komunitní energetika prostor pro nové produkty a služby, potenciál tu do budoucna vidím i pro nové investory.

Řeší zákazníci nyní energie více než dřív?

Jednoznačně se posunulo tak, že zákazníci energie více řeší. A to nejen cenu, ale právě i optimalizaci spotřeby. Sledují svou spotřebu, vyhodnocují a používají digitální nástroje. Stejně jako je v bankovnictví už běžnou součástí internetové bankovnictví, je i u nás už běžným standardem mít energetickou aplikaci v mobilním telefonu. Trend digitalizace je zjevný. Meziročně vzrostl počet registrací do aplikace Energie24 o více než pětinu. V současnosti přes ni do portálu vstupuje 62 % zákazníků. A to dříve rozhodně nebývalo. I v tomhle se doba změnila. Také bych řekl, že je pro zákazníky důležitá stabilita dodavatele. To, že nám klienti věří, se pak projevuje třeba právě v tom, že si nás vyberou nejen jako dodavatele energií, ale i jako partnera pro instalaci chytrých řešení, jako jsou třeba fotovoltaiky. A této důvěry si nesmírně vážím.