V České republice existuje řada vysokých škol a vzdělávacích institucí, jež poskytují kvalitní vzdělání v oboru energetiky. Tyto školy nabízejí široké spektrum oborů, jako je elektrotechnika, strojírenství, automatizace a energetické inženýrství. Zmíněné obory vychovávají odborníky, již jsou schopni vyvíjet a implementovat inovativní řešení pro efektivní využití energie a řešení environmentálních výzev.

Energetika v dnešní době nepotřebuje pouze osoby s technickými, konstrukčními a stavebními znalostmi, ale také pracovníky, kteří budou schopni reflektovat změny probíhající v daném oboru. Válka na Ukrajině urychlila přechod od fosilních paliv a stále vážněji se diskutuje o globálním oteplování i nutnosti přejít na jiné zdroje. To znamená čím dál tím větší nástup nových technologií využívajících obnovitelné zdroje a s tím související témata, jako jsou udržitelnost a ekologie.

Technika chce lidi. A ty nejsou

České technické vysoké školy ovšem čelí soustavnému úbytku studentů ve svých programech. Zatímco v roce 2001 podle údajů ČSÚ (Český statistický úřad) studovalo v technických oborech (inženýrství a strojírenství, výroba a zpracování, architektura a stavebnictví, interdisciplinární programy zahrnující techniku, výrobu nebo stavebnictví) celkem 51,5 tisíce studentů, což znamenalo zhruba čtvrtinu všech vysokoškolských studentů, v roce 2021 to bylo už jen 38,5 tisíce studentů, kteří tvořili pouze 12,5 % všech studujících. Za posledních dvacet let tak jejich počet klesl o čtvrtinu.

Situace se pochopitelně propisuje do počtu absolventů technických oborů. Na bakalářském stupni studia v posledních letech úspěšně zakončí studium přibližně 15 % studentů. Na magisterském studiu je číslo podobné. Značný rozdíl však nastává v absolutních číslech. V roce 2009 z bakalářských oborů vyšlo 7596 „techniků“, v roce 2021 se jednalo už jen o 4518. Na magisterských oborech se číslo také dlouhodobě snižuje až na 4324 v roce 2021, což se pochopitelně projevuje i na situaci ve firmách, v nichž absolventi technických oborů chybějí. Jinak tomu není ani v energetice.

Situace navíc není komplikovaná pouze u vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, ale také u odborných pozic. O učební obory totiž není dostatečný zájem. Kromě klasických elektrikářů či plynařů chybějí na trhu především manuální pracovníci, kteří umějí pracovat s nastupujícími technologiemi, například montovat fotovoltaické zařízení a podobně. Jen největší česká společnost v energetice (ČEZ) nabízí momentálně přes 150 volných pozic v oblasti elektrotechniky a energetiky.

Stále náročnější práci tak mají zaměstnanci HR energetických a dalších firem podnikajících v oblasti strojírenství či elektrotechniky. Musejí se potýkat s nedostatkem potřebně vzdělaných lidí na trhu práce. Navíc jsou i na ně samotné kladené čím dál větší nároky, jelikož s rozvojem moderních technologií je potřeba, aby si personalisté či personalistky doplňovali vědomosti a byli schopni rozpoznat, koho jejich firma skutečně potřebuje, a následně podle těchto požadavků připravili náborový proces.

Firmy nabízejí potřebné vzdělávání

Pro samotné firmy je vzhledem ke konkurenčnímu prostředí v energetice a dalších technických sférách vzdělávání zaměstnanců nutností. Řada společností buď sama ve firmě pořádá kurzy, nebo zve odborníky, již vedou různé semináře. Některé podniky potom přispívají svým zaměstnancům na jiná školení či rekvalifikace nebo je dokonce zcela hradí. Celoživotní vzdělávání zařazují mezi své benefity pro zaměstnance a snaží se tak potenciální pracovníky zaujmout. Pandemie covidu se podepsala i na způsobu, jak si firmy své zaměstnance zdokonalují. Řada kurzů přešla do formátu webinářů a jsou dostupné online. Novinkou je využívání různých mobilních aplikací a nově také nastupuje virtuální realita, která může sloužit jako zajímavá pomůcka právě v technických oborech, v nichž je nutné si občas věci takzvaně „osahat“. Pro řadu firem je navíc rekvalifikace zaměstnanců nutností, jelikož u některých pozic v energetice vychází ze zákona.

Ministerstvo školství nebo ministerstvo průmyslu a obchodu se soustavně snaží přilákat zájemce do zmíněných oborů pomocí různých akcí či projektů. Zaměřují se jak na žáky základních škol, tak i na studenty středních škol. Od roku 2020 existuje jejich společný projekt Tour for the Future. Unikum věci spočívá v tom, že se jedná o pojízdnou učebnu, tudíž je možné s ní dojet prakticky do jakékoliv školy v České republice. Akce má seznámit žáky 8. a 9. tříd základní školy s moderními technologiemi a probudit v nich zájem o studium technických oborů. Od začátku projektu se do něj zapojilo přes 3000 žáků na 144 školách. Ministerstvo průmyslu a obchodu nově spustilo k projektu doprovodný web technikadoskol.cz, kde školy naleznou všechny potřebné informace a mohou se i zaregistrovat.

Spolky se snaží seč mohou

Problémem ve vzdělávání v technice a energetice jsou bezesporu finance. Nejmodernější technologie stojí značný objem finančních prostředků a další peníze jsou potřeba na vzdělání lidí, kteří budou vzdělávat, tedy na učitele. Univerzity momentálně bojují s nárůstem svých výdajů kvůli inflaci a energetické krizi, takže je pro ně velmi složité najít možnosti, jak do těchto věcí investovat. Samostatnou kapitolou jsou pak střední nebo základní školy, jež se jen těžko dostanou k těm nejnovějším nástrojům, s nimiž by žáky mohly seznámit.

Dlouhodobě se rovněž hovoří o větším propojení vzdělávacích institucí s firmami a o možnosti provádět část výuky například na pracovišti zaměstnavatelů. To již celkem funguje v učňovském školství. Co se týče širšího využití a použití v univerzitním prostředí, přichází uvedené propojení v posledních letech také ke slovu. Řada energetických firem dnes spolupracuje s předními českými univerzitami. Pro samotné studenty technických oborů je výhodou nedostatek vzdělaných lidí v daných oborech a často již během studia nacházejí zaměstnání, které je navíc pro ně i platově zajímavé.

Univerzity nabízejí také pro zájemce kurzy v oboru v režimu takzvaného celoživotního vzdělávání. ČVUT, Univerzita Karlova, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, VÚT v Brně – to vše jsou vysoké školy, kde se dají nalézt kurzy v technických oborech, a to nejen pro zájemce o změnu povolání, ale také pro současné pracovníky, již si chtějí rozšířit obzor a kvalifikaci.

Do vzdělávání se kromě firem a škol zapojují také různé profesní spolky a další organizace. Jednou z takových je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), což je veřejnoprávní stavovská organizace, která sdružuje autorizované architekty, inženýry a techniky. Autorizace je nutná pro vykonávání vybraných činností, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Komora pořádá řadu workshopů a seminářů, ať už prezenčně, nebo online. Další podobné aktivity organizuje i Asociace energetických manažerů, Asociace energetických specialistů nebo Asociace energetických auditorů.

Poslední možností, jak si lze doplnit vzdělání v technických oborech, jsou rekvalifikační kurzy pro osoby, které chtějí změnit obor svého zaměstnání. V akreditovaných kurzech se dají nalézt kurzy jako čtení a kreslení technické dokumentace, programování různých strojů, dělnické kurzy do strojírenství, pracovní simulace výroby nebo konstruktérské lekce.