„Energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí. V České republice jsme ale už od roku 2015 neaktualizovali Státní energetickou koncepci, která nás má touto proměnou provést. Minulá vláda ji měla dokončit už před čtyřmi lety a neudělala nic. Doháníme to tedy nyní my,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Dnes jsme vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky.“

SEK je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v oblasti energetiky tak, aby zajistil dostatek energií za dostupné ceny pro občany a firmy s ohledem na plnění klimatických cílů. Hlavní výzvou pro evropskou energetiku je v tomto směru její dekarbonizace, což platí i pro tu českou. Dekarbonizace energetiky při zachování konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti je tedy hlavní výzvou i pro tuto energetickou koncepci. SEK byla naposledy schválena v květnu 2015 s tím, že bude aktualizována každých pět let. Od té doby se na její aktualizaci čekalo.

SEK jako taková je závazná především pro státní správu. Pro trh však ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů. Pro aktéry na energetickém trhu tedy jde o zásadní dokument, protože přináší transparentnost do investičního prostředí a pomáhá jim v rozhodování, do jakých zdrojů investovat.

Aktualizovanou SEK ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. SEK navázal plynule na zpracování Národního klimaticko-energetického plánu. Klíčovými podklady byly studie projektu SEEPIA a samozřejmě i hodnocení zdrojové přiměřenosti od ČEPS.

Budoucí vývoj energetiky je v rámci koncepce vymezen třemi koridory. Ty zohledňují nejistotu ohledně budoucího vývoje, ale zároveň udávají relativně jasné směřování energetiky, kterého by mělo být dosaženo k naplňování cílů a priorit SEK. Koridory vychází ze scénářů, které byly definovány během aktualizace Vnitrostátního klimaticko-energetického plánu ČR. Tyto scénáře reflektují především možný rozdílný vývoj mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Cílové koridory pro rok 2050 nám umožní plnit klimatické cíle a zároveň zajistit dostatek energií pro občany a firmy za dostupné ceny.

Česká republika se zaměří na výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je příspěvek k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Plány naznačují, že v roce 2030 by ČR mohla dokonce snížit emise o 62-63 % oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě.

Základem proměny energetiky je výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.

Koncepce předpokládá snižování využívání uhlí, zejména v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití. Plánuje se výrazné zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla dosáhnout
36 až 44 % primární spotřeby energie do roku 2050. Strategie zahrnuje rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků, s cílem zvýšit její podíl z aktuálních cca 18 % na primární spotřebě na 32 až 42 % do roku 2050.

V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla. V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem. Koncepce také počítá se zvyšováním energetické efektivity a větší elektrifikací spotřeby energie napříč sektory hospodářství.

Zdroj: MPO