V rámci příprav na strategii zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a tepla MPO spolupracovalo s ČEPS a dalšími představiteli energetického sektoru včetně provozovatelů největších uhelných zdrojů. Cílem bylo provést analýzu nejrůznějších scénářů budoucího vývoje české energetiky v reakci na zhoršující se ekonomickou situaci uhelných zdrojů.

„Cílem našich analýz bylo nejen vytvořit co nejpřesnější odhad dalšího rozvoje české energetiky, ale především se připravit i na kritické scénáře. Proto jsme ve spolupráci se zástupci energetického sektoru a provozovatelem přenosové soustavy spočítali různé scénáře, včetně toho kritického, a připravili podpůrná opatření, která i v případě negativního vývoje zajistí bezpečnost dodávek elektřiny i tepla pro české domácnosti i firmy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že spočítaný kritický scénář zahrnuje kombinaci několika velmi nepravděpodobných událostí, jako je rychlé ukončení provozu všech uhelných elektráren do roku 2027, omezení výroby elektřiny z jiných zdrojů či pomalejší rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„I v tomto extrémním scénáři analýzy potvrdily, že bezpečnost dodávek elektřiny a tepla zůstane zachována. Realistický scénář, který vzešel z našich jednání s provozovateli uhelných zdrojů, počítá spíše s postupným útlumem uhelných zdrojů do roku 2030. Chceme ale zajistit co nejstabilnější rozvoj české energetiky a vytvořit si i nejnutnější záchranné brzy, a to je cílem opatření, která jsme připravili,“ dodává ministr Síkela.

„Hlavním cílem těchto opatření je rychlejší rozvoj nových zdrojů prostřednictvím zjednodušení jejich povolování, ale také rozšíření finanční podpory zdrojů nutných k zajištění dekarbonizace v rámci takzvaného dekarbonizačního mechanismu. Ten podpoří rozvoj zdrojů, které jsou nutné pro to, aby přechod na klimaticky neutrální energetiku proběhl za stabilních podmínek. Půjde o zdroje jako zemní plyn, ale také vodík či technologie pro zachytávání a ukládání CO2,“ představuje jedno z opatření vrchní ředitel sekce energetiky René Neděla.

Dalším krokem je ukotvení kapacitních mechanismů do české legislativy. Jejich zavedení je možné v případě, že by podle analýz provozovatele přenosové soustavy ČEPS hrozil nedostatek elektřiny i při zohlednění dovozů, což je situace, která není pravděpodobná ani v případě superkritického scénáře. Tato forma pomoci počítá s podporou emisně méně náročných zdrojů, především prostřednictvím investic do jejich rozvoje.

Krizové opatření, jehož využití se předpokládá jen v opravdu krajním případě, je úprava energetického zákona, která umožní Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) zasáhnout a zajistit provoz zdrojů nutných pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. V případě, že by nějaký výrobce elektřiny plánoval ukončit provoz svého zdroje, bude mít povinnost toto oznámit s předstihem. Následně ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy, který má na starosti dohled nad stabilitou sítě, posoudí význam zdroje pro udržení bezpečnosti dodávek a vydá doporučující expertní stanovisko. Na základě něj bude moci ERÚ nařídit zachování provozu tohoto zdroje a kompenzovat jeho případné ztráty z veřejných zdrojů.

Zdroj: MPO