Evropská sedmadvacítka loni spotřebovala o 17 % méně fosilních paliv k výrobě elektřiny mezi lednem a červnem 2023 oproti stejnému období v roce loňském. Celkově tak bylo vyrobeno z těchto zdrojů 410 TWh elektřiny, což je nejnižší číslo od roku 2015.

Pokles výroby z fosilních paliv byl zapříčiněn jednak nižší poptávkou po elektřině, a jednak růstem dalších obnovitelných zdrojů.

Výroba elektřiny ze zdrojů produkující skleníkové plyny během první půlroku 2023 poklesla v 11 zemích o více než 20 % a v dalších 5 dokonce o více než 30 %. V 7 zemích dokonce dosáhla historického minima – kromě České republiky a Polska to bylo Dánsko, Finsko, Itálie, Rakouskou a Slovinsko.

Z obnovitelných zdrojů největší růst zaznamenala solární energetika. Ta se v prvních šesti měsících 2023 podílela na výrobě elektřiny o 13 % více než lednu až červnu 2022, větrné elektrárny přidaly 5 %, vodní 11 % a jaderné o 4 % více. Několik zemí překonalo svůj rekord v poměru energie vygenerované obnovitelnými a ostatními zdroji. Řecko a Rumunsko s 50 % energie pocházející ze „zelené“ energie a Dánsko a Portugalsko dokonce s 75 %.

Evropská unie chce i nadále splnit své cíle v oblasti klimatu. Do roku 2023 chce snížit emise o 55 % oproti roku 1990 a dosáhnout uhlíkové neutrality do konce roku 2050.

Zdroj: The Guardian