V Česku je přes 4,4 milionu bytových jednotek a rodinných domů. Zhruba dvě třetiny z nich (75 % bytů v rodinných domech a 60 % v bytových domech) jsou však energeticky neefektivní. Největší potenciál pro úspory přitom skýtá vytápění. Domácnosti, které mají funkční izolaci a využívají pro vytápění fotovoltaickou energii mohou na účtech ušetřit až 64 %, v kombinaci s tepelným čerpadlem dokonce až 84 %.

„Zájem o přechod na úsporné zdroje energií v následujících letech poroste. Pro řadu domácností totiž představují vysoké ceny energií významný dopad do rodinného rozpočtu. A pokud navíc projde nově navržená evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která se nyní v Bruselu projednává, bude do roku 2030–2033 třeba zateplit většinu domů a bytových jednotek v ČR,“ uvedl Libor Vošický, předseda Asociace českých stavebních spořitelen a předseda představenstva Stavební spořitelny ČS.

Investice do úsporných zdrojů energií však představují nemalé náklady na realizaci. „Obvyklá pořizovací cena fotovoltaiky a tepelného čerpadla je přibližně osm set tisíc korun, přičemž až tři sta tisíc lze získat na státních dotacích. Pořád zde ale zbývá zhruba pět set tisíc korun, které musejí domácnosti doplatit. Pokud tyto prostředky nemají, musejí si je někde vypůjčit a stavební spořitelny nabízejí velmi zajímavé podmínky – úvěry se sazbami pod 4 % ročně, což jsou bezkonkurenčně nejvýhodnější úvěry na trhu,“ objasnil Petr Toman, člen prezidia AČSS a místopředseda představenstva Moneta Stavební Spořitelny.

Úvěry ze stavebního spoření tak hrají významnou roli při energetických úsporách v českých domácnostech. Podle Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) měsíční splátka půlmilionového úvěru, který je na fotovoltaiku a tepelné čerpadlo třeba, zatíží rozpočet domácnosti částkou 2 931 korun. To platí při roční sazbě 3,62 % (průměrná úroková sazba v únoru 2023 – data ČNB), splatnosti dvacet let bez zajištění nemovitostí a po započtení daňového zvýhodnění úroků – tedy při podmínkách běžně používaných stavebními spořitelnami. Úspora na energiích bude podle studie České bankovní asociace v průměru činit přes 4 900 korun na domácnost. Investice do úsporných zařízení se tak začne vyplácet hned po jejich instalaci. Pokud by domácnost financovala investici ve stejné výši spotřebitelským úvěrem se splatností 10 let, měsíční splátka by při současných úrocích činila zhruba 6 500 korun.

To znamená, že by rodiny nejprve platily o dost více, než by ušetřily za energie, a teprve za deset let, po splacení úvěru, by jim začaly naskakovat úspory.

Kromě výhodných úvěrů jsou stavební spořitelny připraveny pomoc s přechodem na energeticky úsporné a obnovitelné zdroje i svými službami a expertízou. „Stavební spořitelny mohou poskytnout státu hotovou a kontrolovanou infrastrukturu, kterou je možné začít okamžitě využívat pro kvalitní a cílené rozdělování dotací a podpor českým domácnostem. Zájemce by si tak na jednom místě vyřídil jak financování své investice, tak žádost o státní dotaci. Navíc jsme ve spořitelnách připraveni klientům i poradit, do jakých úsporných opatření investovat a na jaké určitě nezapomenout. Komplexní přístup, který kombinuje výměnu primárního zdroje vytápění, oken a instalaci správné izolace zpravidla přináší klientům nejvyšší úspory nákladů na energie," uvedl Michael Pupala,
1. místopředseda AČSS a generální ředitel Modré pyramidy. 

Aby mohly stavební spořitelny poskytovat úvěry na investice spojené s bydlením, včetně energetických úspor, musejí mít peníze od vkladatelů. Právě tyto prostředky totiž tvoří většinu kapitálu, který stavební spořitelny dále půjčují na bytové účely. „Motivačním prvkem, proč lidé spoří na stavebko, je bezesporu státní podpora, díky níž se dnes úrokové sazby u spoření pohybují nad 6,5 % ročně. Naspořené prostředky stavební spořitelny obratem půjčí dál prostřednictvím účelových úvěrů na bydlení. V loňském roce byl poměr objemu poskytnutých úvěrů k naspořené částce 102 %, což potvrzuje, že princip, na kterém stavební spoření funguje, je maximálně efektivní,“ uzavřel Libor Vošický.