Během druhého čtvrtletí tohoto roku spotřebovala Česká republika celkem 1,289 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Tím došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby v tomto kvartálu o 7,7 %, s největším poklesem v dubnu, a to o 9,7 %.

„Za aktuálním poklesem spotřeby zemního plynu stojí především úsporná opatření velkých odběratelů. Promítá se do něj ale také to, že někteří odběratelé kvůli nestabilním cenám plynu přešli na jiná paliva, případně začali využívat vlastní zdroje energie,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

V rámci různých skupin odběratelů došlo k meziročnímu poklesu spotřeby o 10,1 % u velkých spotřebitelů, o 6,9 % u středních a o 6,4 % u malých odběratelů. V porovnání s předchozím rokem domácnosti snížily svou spotřebu zemního plynu o téměř 3 %. Relativně nižší meziroční pokles u domácností je způsoben hlavně nízkou srovnávací základnou z minulého roku, kdy domácnosti snížily svou spotřebu už v druhém čtvrtletí loňského roku o téměř třetinu.

Co se týče toku zemního plynu do plynárenské soustavy ČR, tento tok dosáhl během druhého čtvrtletí objemu 2,6 miliardy metrů krychlových, což znamená meziroční pokles o výrazných 74,6 %. Tok zemního plynu z ČR do zahraničí činil pouhých 151 milionů metrů krychlových, což je snížení o 97,8 %. Tento propad je výsledkem zejména omezení přepravy plynu přes české území kvůli změnám v evropských tocích plynu po vypuknutí ruské agrese.

Na konci druhého čtvrtletí byly zásoby zemního plynu na území České republiky na úrovni 2,88 miliardy metrů krychlových, což znamenalo naplněnost zásobníků zhruba 82 %. V polovině srpna 2023 dosáhly zásoby již 93 % své kapacity.

Zdroj: ERÚ