Momentálně má Česko větrné elektrárny s celkovým výkonem 340 megawattů. Avšak rozvoj tohoto zdroje energie je pomalý, za poslední tři roky dokonce nebyla vybudována žádná nová větrná elektrárna.

Studie poradenské společnosti Deloitte, vypracovaná pro Svaz moderní energetiky, ukázala, že do roku 2030 může v zemi vzniknout až 2 tisíce megawattů nových větrných elektráren, což by mohlo zvýšit výrobu větrné energie na sedminásobek. Celkově by tak Česko mohlo mít kolem roku 2030 instalovaný výkon asi 2,4 gigawattů, které by ročně nahradily spálení zhruba 4 milionů tun hnědého uhlí.

Jedním z hlavních problémů bránících rozvoji větrné energie v ČR jsou složité a dlouhé povolovací procesy, které mohou trvat i více než 10 let.

„Rozvoj větrné energetiky v Česku dosud stagnoval, mým cílem je najít takovou cestu, která umožní rozumnou výstavbu nových větrných elektráren respektující energetické potřeby státu i zájmy místních obyvatel. Zásadní je pro mě shoda na tom, že výstavba a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebude ve střetu s ochranou přírody,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Ministerstvo životního prostředí chce být leaderem rozvoje bezemisní energetiky v Česku. Zásadním nástrojem pro plynulý rozvoj větrné energie pro nás budou tzv. akcelerační zóny. V nich půjde získat potřebná razítka pro povolení výstavby větrné turbíny rychleji. Naším cílem je nabídnout českým spotřebitelům cenově dostupnou a bezpečnou energii bez stopy kouře. Postupně tak povedu s kraji debatu o možnostech vzniku akceleračních zón,” dodal Petr Hladík a pokračuje: „Jedna moderní větrná elektrárna se dnes staví běžně o výkonu 4 až 5 megawattů a ročně vyrobí tolik čisté elektřiny, což odpovídá průměrné spotřebě 4-5 tisícům domácností,” dodal Petr Hladík s tím, že na rozvoj obnovitelných zdrojů je kladen důraz také při přípravě Národního energeticko-klimatického plánu (NEKP), který bude vláda schvalovat na podzim tohoto roku.

Liberecký kraj má bohaté zkušenosti s větrnou energetikou, sahající až 20 let zpět. Nejstaršími projekty jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, které byly připojeny do sítě v roce 2003. Celkově kraj hostí 31 větrných elektráren s celkovým výkonem 50 megawattů, což mu dává třetí místo v počtu takových elektráren v ČR.

„Tradiční zdroje energie, jako je uhlí, musíme postupně nahrazovat jinými, čistšími zdroji. Než se ale od uhlí definitivně odpojíme, musíme mít ty alternativní, které budou stát na našem území a nebudou poškozovat přírodu. Větrné elektrárny nabízejí mnoho výhod, které by neměly být podceňovány. Patří k nim nulové emise skleníkových plynů při provozu, což významně přispívá k omezení globálního oteplování a klimatických změn a snižují také závislost na fosilních palivech, což má pozitivní dopad na energetickou bezpečnost a stabilitu. Od větrných elektráren ve Václavicích to je jen několik kilometrů vzdušnou čarou k hnědouhelnému dolu Turów. Můžeme to vnímat jako symbolický přechod od starých zdrojů energie k moderním a udržitelným. Z provozu větrných elektráren by vždy měli profitovat také obce a jejich obyvatelé,“ dodal hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

„Blížící se konec uhlí je zásadním impulsem k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku. Větrné elektrárny nabídnou domácí, levnou a čistou energii pro domácnosti nebo průmysl. Výstavba a provoz nových větrných elektráren je také příležitostí k rozvoji venkova. Obce nebo místní komunity se mohou zapojit do připravovaného konceptu energetických společenství a přímo využít elektřinu vyrobenou blízko jejich domovů. Pokud se podaří odstranit bariéry v podobně zdlouhavých povolovacích procesů a přizvat místní k rozvoji větrné energetiky, můžeme cíl 2 tisíce megawattů nových větrných turbín do sedmi let naplnit,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Zdroj: Svaz moderní energetiky