Memorandum zahrnuje společný závazek vyhledávat vhodné lokality pro výstavbu větrných parků. Ty by měly být situovány zejména do hospodářských lesů s nižší ekologickou hodnotou, případně do oblastí po kalamitní těžbě či na tzv. bezlesí, kde lesy nebyly znovu vysázeny. Mezi regiony s dostatečným větrným potenciálem patří zejména Vysočina, některé oblasti Moravskoslezského, Pardubického nebo Libereckého kraje.

„Uvědomujeme si, že dekarbonizace, energetická bezpečnost a soběstačnost vyžadují společný přístup. Naším úkolem v rámci uvedené spolupráce je ověřit technické, environmentální a ekonomické podmínky pro vybudování větrných elektráren na lesních pozemcích. Už nyní společně hledáme vhodné lokality, kde by bylo možné vybudovat pilotní projekty. Prioritně se bude jednat o hospodářské lesy, tedy porosty s nižší ekologickou hodnotou. Spolupracujeme ale i na dalších projektech, například fotovoltaických elektrárnách na našich budovách,“ říká Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů České republiky.

ČEZ se snaží využít své zkušenosti z provozu větrných elektráren jak v České republice, tak v zahraničí. Aktuálně provozuje dva větrné parky v Česku, konkrétně ve Věžnici na Vysočině a v Janově u Litomyšle, s celkovým výkonem přes 8 MW. Společnost má ale bohaté zkušenosti také ze zahraničí, například v Německu, kde jsou větrné turbíny umístěny právě v lesích.

„Přístupu Lesů ČR k rozvoji moderní energetické infrastruktury si velmi vážíme. Najít vyhovující lokalitu pro výstavbu větrné elektrárny je klíčové a zároveň to není jednoduché. Nejde přitom pouze o vhodné přírodní podmínky z hlediska větrnosti, vždy chceme být také v souladu s místními. Vnímáme, že určujícím faktorem pro přijetí větrných elektráren je i vzdálenost od nejbližších obydlí. Věříme, že právě lesy jsou cestou, jak tyto výrobny bezemisní elektrické energie situovat do míst více akceptovatelných obyvatelstvem,“ uvádí Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

Zdroj: ČEZ