V Česku se v letošním prvním pololetí vyrobilo 36,1 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně se jedná o pokles o 5,6 %. Největší množství elektrické energie vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny (dohromady 81 %), výroba z obou těchto zdrojů ale proti loňskému pololetí klesla o 10,8 % a 4,6 %. Méně energie vyrobily také elektrárny paroplynové (-17 %) a vodní (-2,8 %).

Naopak vzrostla produkce elektřiny z větrných elektráren (+9,1 %), přečerpávacích elektráren (+14,7 %) a zejména elektráren fotovoltaických (+28,4 %). „Z našich statistik je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kilowatt, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny, přes 584 gigawatthodin,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Za zmínku stojí i skutečnost, že celkový výkon fotovoltaických elektráren meziročně narostl o 23,6 % až na červnových 3,6 GW, třetinu (1,2 GW) zaujímají právě nejmenší fotovoltaiky.

Čistá (netto) spotřeba elektřiny se meziročně opět snížila, a to o 2,3 %. Konkrétně klesala ve všech měsících s výjimkou ledna. Nejvíce elektřinou šetřily domácnosti, jejichž spotřeba klesla rovněž o 2,3 %. Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 % méně elektřiny, velkoodběratelé na vysokém napětí o 1 % méně a velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí o 1,8 % více elektrické energie.

Ještě výrazněji klesala v prvním pololetí spotřeba plynu. Celkově ho Češi spotřebovali
3,5 miliardy m3 (38,3 TWh), což značí meziroční pokles o 7,9 %. Významnou roli hrálo teplejší počasí, po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pokles činí 0,7 %.

„Teplé počasí bylo samozřejmě důležitým faktorem jak v případě meziročního poklesu spotřeby elektřiny, tak plynu. Zároveň se ovšem ukazuje, že jsme se naučili energie využívat efektivněji, svou spotřebu snižujeme od počátku roku 2022 prakticky neustále, a to i poté, co cena elektřiny a plynu začala klesat,“ připomíná Stanislav Trávníček.

Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním letošním pololetí u domácností, a to
o 12,6 %. Následují kategorie podnikatelů se středním odběrem (-11,1 %), maloodběru (-10,8 %) a velkoodběru (-4,9 %).

Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo 3,1 miliardy m3 (34,2 TWh) a odteklo z ní 38,7 milionu m3 (421,4 GWh). V obou případech se jedná o meziroční pokles, a to o 27 %, na vývozu dokonce o 94 %, což demonstruje změnu evropských toků plynu po zahájení ruské agrese. Zásobníky plynu byly na konci června naplněny
ze 77,4 %, stav provozních zásob činil 2,7 miliardy m3 (29,5 TWh).

Zdroj: ERÚ