Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a poradenská společnost KMPG představily studii, která mapuje alarmující energetický stav tuzemských nemovitostí. Ukazuje, že více než polovina obyvatel žije v nemovitostech postavených před rokem 1980, které od té doby neprošly žádnou rekonstrukcí. Jejich spotřeba energie by mohla být až o 2/3 nižší díky energeticky úsporným opatřením. K provedení efektivní energetické rekonstrukce všech těchto domů bude zapotřebí 2,5 bilionu korun.

České domácnosti utratí za energie 190 miliard korun ročně, přičemž až polovinu z této částky je možné ušetřit. Celková roční energetická spotřeba průměrné domácnosti dosahuje 18 MWh, na vytápění z toho připadá 13 MWh. I proto dosahuje roční spotřeba domácností 31 % veškeré spotřeby energií v Česku, a převyšuje dokonce i celkovou spotřebu průmyslového sektoru.

Situace však může být ještě horší. Podle naší analýzy totiž při zachování současného vývoje vzroste spotřeba elektřiny do roku 2050 přibližně o polovinu. Rekonstrukce nemovitostí, které povedou k efektivnější spotřebě energie, proto nabývají zásadní význam.

„V Buřince jsme spolu s odborníky z KPMG připravili studii o energetickém stavu obytných nemovitostí. Identifikovali jsme, v jakém stavu jsou domy v jednotlivých krajích a proč jejich majitelé platí zbytečně mnoho za energie. Navrhujeme také, co je potřeba udělat, aby se to změnilo, kolik to bude stát a kdo to zaplatí,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.

Jaký je tedy stav bytů a rodinných domů?

V České republice máme celkem 4,5 milionu bytů, z toho 2 miliony v rodinných domech a 2,5 milionu v domech bytových:

• Více než polovina obyvatel žije v bytech postavených před rokem 1980, které od té doby neprošly rekonstrukcí.
• Více než 2 miliony bytů nemá zateplené stěny.
• Více než 1 milion bytů nemá izolační okna.
• Skoro 700 000 bytů nemá vůbec žádný způsob zateplení.

Nejlépe jsou na tom byty v Karlovarském a Jihomoravském kraji, zatímco největší potenciál úspor je na Liberecku a Královéhradecku.

Bytový fond Královéhradeckého kraje lze považovat vůči průměru ČR za zastaralý. Ve všech sledovaných ukazatelích zateplení se umístil na posledním místě, což má dopad i na nadprůměrnou spotřebu energií na vytápění. „Až 60 % obyvatelstva žije v bytech, které byly postaveny před rokem 1980 a neprošly od té doby rekonstrukcí. Potenciální výše úspory v Královéhradeckém kraji by byla 5,6 miliardy Kč ročně. Abychom toho dosáhli, potřebujeme rekonstruovat rodinné a bytové domy za 5 miliard korun ročně,“ ukazuje na datech jednoho z krajů s největším potenciálem úspor Anna Fořtová z KPMG 

„Stavebnictví zrealizovat úsporná opatření určitě zvládne, ale za rozumné peníze pouze v případě, že práce budou rovnoměrně rozloženy v čase a nebudeme spoléhat na to, že vše stihneme na poslední chvíli. Stavebnictví se nyní příliš nedaří, naši zákazníci odhadují pokles v příštím roce o 3,6 procenta, a proto nám přijde vhodná chvíle nyní začít,“ komentuje výhled do budoucna Vít Kutnar, majitel a CEO koncernu DEK. A zároveň dodává:

„Musíme si také uvědomit, že vytápění budov má cca desetiprocentní podíl na emisi skleníkových plynů v České republice. Snížením spotřeby energie přímo snížíme i jejich produkci. Na rozdíl od jiných oborů je to sázka na jistotu, protože technologie jsou zde vyvinuté, prověřené a dostupné.“

K rekonstrukci všech obytných domů alespoň do nízkoenergetického standardu je potřeba celkem 2,5 bilionu korun, 1,7 bilionu pro rodinné a 0,8 bilionu pro bytové domy. Abychom to stihli do roku 2050, každý rok musíme do energeticky úsporných rekonstrukcí investovat v průměru 75 miliard korun. Nyní domácnosti vynakládají 45 miliard korun ročně, chybí tedy 30 miliard. Tyto chybějící finance jsou připraveny poskytnout stavební spořitelny. Klíčové je rozšíření partnerství se státem.

Dotační specialisté ve stavebních spořitelnách poradili od března do září 13 797 lidí. Od března stavební spořitelny poskytly 589 zvýhodněných úvěrů k dotačnímu programu Oprav dům po babičce za 788 milionů korun. Kromě toho poskytují i další nezajištěné úvěry na financování energeticky úsporných rekonstrukcí. Ty tvoří přibližně čtvrtinu objemu nezajištěných úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami. „To ale ke zvýšení dostupnosti rekonstrukcí nestačí. Navrhujeme proto rozšířit možnost čerpat kofinancované úvěry i na ostatní komplexní energetické rekonstrukce v rámci NZÚ,” říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a předseda Asociace českých stavebních spořitelen.

Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny, KPMG